Jako svatý Augustin

Jako svatý Augustin
"Všichni jsme byli v Adamovi… Spadli jsme, protože on spadl." – Augustin z Hippo

Zní to jako dávná historie, ale když jsem se podíval na sv. Augustina jako na člověka a na jeho příběh, otřáslo mě, jak je mi blízký, podobný a jak je vůbec aktuální. Dost možná zformoval téměř tisíc let naší historie tak, že ho stále žijeme. Někdy doslova na vlastní kůži...

Augustin z Hippo (354–430) zásadně ovlivnil podobu západního křesťanství a vytvořil morální rámec, který formoval přístup k vině a sexualitě na více než tisíc let.

Více o Augustinově životě a rodině

Augustin se narodil roku 354 ve městě Thagaste. Byl synem pohanského otce Patricie (ambiciózní, ale emočně vzdálený úředník) a křesťanské matky Moniky (hluboce pobožná, ochranitelská a dominantní).

Jeho mládí bylo plné konfliktů mezi touhou po úspěchu a vnitřní nejistotou. Žil 15 let s konkubínou, kterou miloval, ale na nátlak matky ji opustil, aby se mohl oženit s bohatší ženou. S touto konkubínou měl syna Adeodata.

Augustinův portrét
Zlomový okamžik: Smrt syna Adeodata

Krátce po Augustinově odvratu od světa k askezi jeho syn Adeodatus – v sedmnácti letech – zemřel. Zatímco o smrti matky píše Augustin s obrovským citem, o Adeodatovi mluví spíše filozoficky:

"Byl vzat z tohoto života v nejlepším věku svého ducha." (De beata vita)

Tento moment mohl být posledním střípkem, který Augustina definitivně nasměroval k úplné askezi a odmítnutí světa.

Konstelace sv. Augustina

Pohnutý životní příběh ukazuje Augustinovy postoje jako odrazy jeho vnitřních konfliktů – mezi pohanstvím otce a křesťanstvím matky, mezi přijetím těla a jeho odmítnutím.

Konstelační vhled: Konflikt loajality

Jádrem všech Augustinových rozporů byl konflikt mezi loajalitou k matce a loajalitou k otci. Augustin nenašel svoji zlatou střední cestu a místo integrace se rozhodl odvrátit se od světa těla.

  • Sexualita byla spojena s vinou.
  • Muž byl veden k odpojení od těla.
  • Žena byla viděna jako nebezpečí.

Církevní dogma je tedy v podstatě předávané kolektivní trauma!

Můj příběh

Augustinův příběh mě hluboce zasáhl, protože pro mě není dávnou historií – je to můj vlastní příběh. Příběh se silnou matkou, vzdáleným otcem a především příběh, v němž zemřel můj syn v 17 letech...

Augustin jako varování a inspirace

Pokud svůj konflikt neintegrujeme, přeneseme ho dál – na děti, na další generace. Augustinův život nám slouží jako varování:

  • Můžeme přestat vnímat tělo jako nepřítele.
  • Můžeme ctít oba své rodiče bez stranění.
  • Můžeme dát svým dětem svobodu, aby nenesly naši nerozhodnost.

Tohle není jen o Augustinovi. Tohle je o nás.

Facebook