Jak rodinné konstelace probíhají

• 1. Co konstelace umí

Před seminářem

• 2. Motivace a příprava

Na semináři

• 3. Zadání
• 4. Výběr a rozestavení zástupců
• 5. Průběh konstelace
• 6. Závěr konstelace
• 7. Po konstelaci
• 8. Podmínky účasti

• nejpůvodnější a nejsilnější jsou rodinné konstelace
• k jádru pudla často vedou zdravotní konstelace
• velkou část našeho života mohou objasnit firemní konstelace
• hluboké vhledy (a velký potenciál pro budoucnost) vidíme ve společenských konstelacích (dějinné události, kam jako společnost směřujeme ap.)
• rádi máme šamanské konstelace (např. jako konstelace silových zvířat)
• milujeme konstelace vnitřních postav (podosobnosti, komplexy, anima, dítě, bůh)
• neúprosné mohou být konstelace rozhodnutí (výběr mezi možnostmi)
• vysokou školou jsou konstelace traumatu (vyžaduje bezpečné prostředí a zkušené facilitátory, nejlépe i zkušené účastníky)
  
• pro odvážné jsou konstelace archetypů (archetypálních příběhů, hrdinů, bájí)
• pro znalé astrologie jsou astrokonstelace
• zvláštní kapitolou jsou individuální konstelace

Vlastně cokoli je systémem – obsahuje prvky a jejich vztahy, je samo o sobě už konstelací a lze tedy konstelacemi zobrazovat.

Síla pole

Rodinné konstelace pracují s čímsi jako „morfogenetickým polem“ – neviditelnou energií nebo vědomím, které propojuje všechny členy rodinného systému. Toto pole umožňuje reprezentantům v konstelaci zrcadlit pocity, role a vztahy mezi jednotlivými členy rodiny, ačkoli je osobně neznají. Tento fenomén často působí jako magie, protože odhaluje hluboké pravdy bez potřeby explicitního vyprávění.

Archetypální hloubka

Rodinné konstelace pracují s archetypy (rodič, dítě, předek, zraněné dítě, oběť, pachatel, svědek), což umožňuje spojení s univerzálními vzorci, které překračují individuální příběh. Toto propojení nám může připomínat mýtické příběhy a jejich léčivou sílu.

Prostor pro zranitelnost a pravdu

Konstelace otevírají prostor, kde mohou být přítomny všechny emoce – radost, smutek, vztek, láska i zranění. Bez odsouzení je možné zahlédnout pravdu, která často osvobozuje. Kouzlo spočívá v tom, že i ty nejbolestivější věci lze přijmout, což vede k uvolnění napětí a hluboké úlevě.

Transformace beze slov

Konstelace nevyžadují rozsáhlé analýzy nebo dlouhé rozhovory. Proces probíhá především na úrovni prožitku a symboliky. Jeden pohyb, slovo nebo gesto může přinést hlubokou změnu v systému i uvnitř nás samotných. Toto působí jako alchymie – proměna těžkého v lehké, chaotického v uspořádané.

Spojení s předky

Metoda nám připomíná, že nejsme odděleni od své rodové linie, ale jsme jejím pokračováním. Kouzlo konstelací často tkví v tom, že ukazují, jak hluboko jsme propojeni s příběhy našich předků – jejich radostí, bolestí i láskou – a jak tyto příběhy můžeme uzdravovat.

Návrat do přirozeného řádu

Rodinné konstelace často vedou k obnově „řádu lásky“. Pomáhají odhalit, kde došlo k narušení přirozeného plynutí energie (např. dítě, které nese odpovědnost rodiče), a umožňují návrat ke zdravé dynamice. Tento proces je hluboce osvobozující.

Prožitek jednoty

Na konci konstelace často přichází pocit hlubokého spojení se sebou, rodinou a celkem života. Tento stav jednoty působí léčivě a vyživuje naše duše i vztahy.

Kouzlo rodinných konstelací je tedy v jejich schopnosti propojovat, harmonizovat a léčit na úrovni, kterou často nedokážeme postihnout myslí, ale která je hluboce vnímatelná na úrovni srdce a duše.

Osobní vztahy

• Mám problém se vztahy… nevycházím s mámou, s tátou, muži, dětmi.
• Opakovaně zažívám konflikty s partnerem/partnerkou.
• Cítím se ve vztazích neviditelný/á, opuštěný/á nebo odmítnutý/á.
• Nemohu si najít partnera, všechny vztahy končí stejně.
• Mám problémy se žárlivostí nebo nedůvěrou ve vztazích.
• Nemohu se odpoutat od minulého vztahu.
• Vztah s mými dětmi je napjatý nebo chladný.

Rodina a původní systém

• Necítím propojení s rodinou nebo předky.
• Mám pocit, že nesu něco, co není moje.
• Naše rodina má mnoho nevyřešených konfliktů.
• Opakují se v rodině tragédie nebo nemoci.
• Jsem zatížen/a rodinnými očekáváními, která mě dusí.
• Mám těžké pocity spojené s matkou/otcem.
• Někdo z rodiny byl „vyhoštěn“ nebo zapomenut.

Zdraví

• Bolí mě kolena, záda, měl/a jsem úraz a stále se z toho nedokážu dostat.
• Mám dlouhodobé zdravotní problémy, kterým lékaři nerozumí.
• Opakují se u mě nebo v rodině stejné nemoci.
• Necítím propojení s vlastním tělem.
• Nemohu otěhotnět nebo mám potíže s početím dítěte.
• Mám pocit, že mé tělo blokuje mou energii.

Práce a kariéra

• Necítím se v práci dobře, mám konflikty s kolegy.
• Nevím, jak najít práci, která by mě naplňovala.
• Jsem neustále přepracovaný/á, ale nevidím výsledky.
• Mám problém s autoritou nebo s vedením lidí.
• Opakují se mi výpovědi nebo ztráty zaměstnání.

Peníze a hojnost

• Mám problém s penězi, stále nemám dost.
• Mám strach z bohatství nebo ho neumím přijmout.
• Neumím si říct o adekvátní ohodnocení.
• V rodině se opakují finanční problémy nebo dluhy.

Opakující se vzorce

• V mém životě se stále opakují stejné situace.
• Přitahuji toxické vztahy nebo nevhodné partnery.
• Neustále se dostávám do konfliktů nebo nepochopení.
• Jsem přitahován/a ke stejným druhům lidí nebo situací.

Těžké události a trauma

• Stalo se něco těžkého, co nemohu zpracovat (např. ztráta, tragédie).
• Mám pocity viny nebo hanby spojené s minulostí.
• Prožil/a jsem zneužití, násilí nebo opuštění.
• Mám potíže se smířením s rozvodem nebo smrtí blízkého.
• V naší rodině se stal zločin, tragédie nebo jiná tíživá událost.

Sebehodnota a osobní růst

• Cítím, že nejsem dost dobrý/á.
• Mám strach z rozhodování nebo chyb.
• Nevím, kdo vlastně jsem, hledám svou identitu.
• Cítím se zablokovaný/á, nemohu se posunout dál.
• Mám problém odpustit sobě nebo ostatním.

Spiritualita a smysl života

• Hledám svůj smysl života, cítím se ztracený/á.
• Nevím, jak se spojit se svou vnitřní silou.
• Mám pocit odpojení od světa nebo svého vyššího já.
• Mám otázky ohledně smrti nebo života po životě.
• Hledám propojení s předky a rodovou energií.

Důležitá fakta o rodině/systému:

• Zemřelí mladší 50 let (smrt členů rodiny před tímto věkem má traumatický vliv na další generace)
• Vyloučení členové rodiny  – členové, o kterých se nemluví (např. kvůli hanbě, skandálu, odcizení)
• Sebevraždy v rodině
• Potraty – neuznané nebo neodtruchlené potraty ovlivňují dynamiku a místo jednotlivých členů v systému.
• Velké utrpení – válka, koncentrační tábory, vězení nebo jiné formy extrémního utrpení 
• Těžké nebo dlouhodobé nemoci
• Majetkové křivdy – vyvlastnění, ztráta majetku nebo nespravedlivé dědictví 
• Předchozí vztahy – neuznaní partneři rodičů nebo prarodičů, první lásky, 
• Členové v klášteře, vězení nebo léčebně
• Kněží, jeptišky nebo jiní duchovní vůdci
• Migrace a ztráta domova – emigrace, vyhnání nebo nucené přesídlení 
• Neuznané děti
• Rodinné tajemství

Dobré je podívat se na tyto věci alespoň dvě nebo i tři generace nazpět.

Pozn.: rodinné konstelace nejsou určeny pouze pro takto „těžce postižené“ rodiny, toto jsou pouze nejsilnější akcenty

• ve firemních konstelacích:
• Historie, důvody a hodnoty spojené se vznikem firmy.
• Vliv zakladatelů a změny ve vedení (nástupnictví, odchod výrazných postav).
• Milníky, krizové okamžiky a opakující se vzorce.
• Klíčoví lidé, jejich role a vztahy (včetně odchodů nebo přehlížení přínosu).
• Hierarchie, konflikty a spolupráce mezi týmy.
• Dynamika vztahů s klíčovými klienty, dodavateli a konkurencí.
• Hodnoty, loajalita a duch firmy.
• Integrace nových týmů, expanze a možné ztráty identity.
• Trh, regulace, geografické a globální faktory.
• Právní spory, skandály a vliv pověsti firmy.
• Nedokončené nebo opuštěné iniciativy ovlivňující systém.
• Firemní prostor, logo, název a jejich vliv na identitu firmy.

U fire

Za jeden den semináře stihneme většinou šest, maximálně osm konstelací, takže se nedostane na všechny.

Nebývá to problém, protože odpovědi a náhledy přicházejí i v rolích, které hrajete, i v příbězích, které se odehrávají.

Nerozlišujeme cenu, protože se pravidelně stává, že ten, kdo si konstelaci chtěl postavit, dostal roli, která byla vyčerpávající – a tím třeba i vyčerpávající odpovědí. A naopak ten, kdo původně nechtěl, dostal impuls a svoji konstelaci si nakonec postavit chce.

Jsou ale i další důvody: Pokud by lidé chodili jen na vlastní konstelaci, nevěnovali by ostatním pozornost. A kdo by potom v jejich konstelacích vlastně hrál?

 A ještě hlubší je toto: Konstelace nejsou jednoduchá terapie, oprava porouchaného motoru – jsou změnou, rozšířením, prohloubením pohledu. A to se děje postupně, v rolích a katarzích příběhů jako v antickém divadle.

A také – konstelace ukazují a učí nikoli teoreticky, slovem, ale prožitkem – a ten je přítomný stále.

Více o tomto v samostatném článku >.

• Každý účastník je vyzvám k důvěrnosti, kterou i písemně stvrzuje. 
• Je možné sdělit svoje zadání pouze nám, facilitátorům. Skupině je pak dobré sdělit alespoň zápletku, obrys.
• Zadání nemusí být detailní ani příliš konkrétní (viz příklady výše).
  Konkrétní by měly být pouze informace koho se  daný problém v systému týká (táta, máma, děda…).

V praxi na seminářích se ale ukazuje, že už toto povídání je součástí léčivého procesu. Ne jako terapie, ale jako proces důvěry a sdílení – kolik se otevřu já, tolik se mohou otevřít druzí a takto si pomáháme navzájem. Sdílení je důležité umění, které dnes opomíjíme.

Samotný okamžik stavění zástupců byl považován za klíčový, za ono rituální kouzlo, které samotnou konstelaci umožňuje.

Původně probíhalo stavění tak, že klient si nejprve vybral všechny zástupce a postavil je vedle sebe do řady, nejlépe podle pořadí, jaké mají v systému. A pak je – v posvátném tichu a tranzu – bral jednoho po druhém za ramena a odváděl do prostoru na místa, která cítil, že jim náleží.

Bylo to hezké, ale časem se ukázalo, že konstelace fungují i když se tento krok malinko urychlí, či dokonce celý přeskočí. Dokonce tím zbylo více času i více pozornosti, která se mohla přesunout více na samotný průběh konstelace. 

Ubylo i snad  jakési počáteční strnulosti zástupců neohromených tajemnou hrůzou magického rituálu 🙂

V tuto chvíli nastupuje dosud stále nevysvětelné kouzlo konstelací, kdy cizí lidé vytvářejí přesný a hluboce pravdivý – léčivý obraz vaší rodiny, systému. Kdy lidé, kteří nikdy neviděli, ty, které zastupují, cítí jejich emoce, postoje.

To, co zástupci ukazují, jsou nejzákladnější, hluboké, základní proudy. Nikoli ony typicky člověčí ochranné vrsty pozdějších reakcí, hašteřivých, lítostivých, schoulených či útočných.

Konstelace nás přivádějí k tomu podstatnému, které je větší než my – 

k lásce a bezmoci. 

A tím k životu.

Že to dělají, je ověřené. Jak, to necháváme s klidným srdcem otevřené.

Jen v bezpečném prostředí můžeme zrát a růst. Proto děláme vše proto, abyste se s námi i společně mohli bezpečně cítit.

Je to rozhodně záležitost křehká, subtilní, kterou nelze přikázat, ale jasná pravidla pomáhají:

Dobrovolnost: Je zcela na vás, kdy si postavíte konstelaci, zda přijmete roli, zda přijmete naše intervence i vůbec výsledek celé konstelace. Konstelace nejsou svátost ani zjevená pravda, jsou cesta a možnost.

Důvěrnost. Účastí na semináři se (i písemně) zavazujete k důvěrnosti – tj. nesdílení citlivých údajů a informací, které by mohly identifikovat konkrétního člověka a spojit ho s příběhy. 
Příběhy samotné můžete vyprávět – v anonymizované podobě bez příliš specifických detailů.

Základní svoboda i odpovědnost za sebe a své bezpečí – v každé chvíli můžete odmítnout, cokoli po vás lektor chce,  odmítnou roli, kdykoli můžete vystoupit z role, můžete požádat o ukončení vlastní konstelace, odejít z místnosti i celého semináře.

Ohleduplnost a hranice: ani lektoři ani účastníci nepřekračují vaše hranice, každá intervence či požadavek je návrhem, každý fyzický kontakt je pouze konsenzuální a lze ho snadno odmítnou, přerušit gestem i slovem (což je i přirozené a součástí procesu).

Nepřekračujeme hranice vašeho příběhu: neinterpertujeme, neradíme, nesoudíme, nehledáme viníky, nepovyšujeme sebe ani jiné.

Řády lásky jsou jednoduchá, experimentálně ověřená pravidla.
Jsou jako pevné břehy řeky, v nichž může láska bezpečně plynout.

Rodina/systém je v pořádku, když:

• Každý je na svém místě – každý člen má svou roli a místo v systému.
• Každý je viděn a uznán takový, jaký je – žádný člen není přehlížen nebo odmítán.
• Nikdo není vyloučen či zapomenut – všichni, včetně zemřelých či nenarozených, expartnerů i černých ovcí mají své místo v rodinném systému.
• Každý nese svůj osud, ne méně, ne více – každý člen rodiny přebírá svůj vlastní osud a zodpovědnost a nepřebírá osud jiných či jej nenechává nést jiným.
• Je rovnováha mezi braním a dáváním – každé dávaní a braní je v souladu, nikdo nevyžaduje víc, než může dostat, ani nedává víc, než má.
• Děti jsou menší než rodiče – děti přijímají lásku a život od rodičů a respektují jejich roli. Proud života teče z minulosti do budoucnosti, nikoli naopak.
• I ty nejtěžší věci jsou viděné a uznané – teprve pak mohou být ponechány těm, komu patří a v minulosti.

Nejde o žádné zázračné formulky ani zaklínadla. Jsou to naopak ta nejobyčejnější, nejpřímější možná a laskavá pojmenování situací, která nebyla vyslovena a na svoje vyslovení čekají.

Je důležité, aby tyto věty byly pravdivé. Někdy pravdivost ověříme jedině tím, že je vyslovíme a podíváme se, zda se něco změnilo. Někdy bývá těžké je vyslovit, právě proto, že jsou pravdivé. 

Dívejte se při nich druhému do očí.

• Chyběl/a si mi.
• Bolelo to.
• Vidím tě.
• Přijímám tě takového/takovou, jaký/á jsi.
• Ty jsi větší a já jsem menší.
• Jsi ten správný táta/ta správná máma pro mě.
• Beru si za to svoji zodpovědnost a tu tvoji nechávám tobě.
• Ctím tvůj osud a nechávám ho tobě.
• Je mou důstojností nést svůj osud sám.
• Teď ti dávám místo.
• Přijímám tě jako svého otce/svou matku.
• Přenechávám ti tvé utrpení s úctou a láskou.
• Uznávám tě jako součást našeho systému.
• Děkuji vám za život, který jste mi dali.
• Přijímám svůj život, jaký je.
• Děkuji ti za všechno, co jsi pro mě udělal/a.
• Jsem jen dítě a ty jsi můj rodič.
• S úctou se skláním před tím, co jsi prožil/a.
• Respektuji tvé rozhodnutí.
• Miluji tě a ctím tě, i když se naše cesty rozcházejí.
• Beru si zpět svoji sílu.

V konstelacích je možné zažít jiné životy zevnitř, a to i velmi intenzivně.

A pak je dobré vrátit se do toho svého.

Dříve bylo vystupování z rolí velkým tématem. Myslím, že to souviselo se strachem z magie a tajemna, které se nad fenoménem konstelací vznášely. S obavou, aby si člověk neodnesl něco, co není jeho.

Dnes už víme, že tato schopnost – vnímat, „nést“ emoce druhých je nám vrozená a dělá nás lidmi. A v konstelacích ji poznáváme a učíme se rozeznávat co je naše a co ne, učíme se s touto schopností žít a nakládat.

Proto stále přistupujeme k vystupování z rolí s respektem, avšak bez pověrčivosti, prostě co nejvědoměji – co je moje a co není a co mi to říká a jak s tím případně pracovat dál?

V případě obtíží a následných procesů jsme klientům i zástupcům k dispozici s následnou podporou a péčí.

• Akutní psychotické stavy nebo schizofrenie.
• Deprese, která znemožňuje zvládání emocí.
• Aktuální stav silného traumatu, které není terapeuticky ošetřeno.
• Závislost na alkoholu nebo drogách v aktivní fázi.
• Nedostatek emocionální stability nebo schopnosti zvládat intenzivní pocity.
• Odpor nebo nedůvěra ke konstelacím jako metodě.
• Nerealistická očekávání od konstelací jako okamžitého řešení všech problémů.
• Nedostatečná podpora v reálném životě (např. v rodině, terapii) pro práci s emocemi po konstelaci.
• Zdravotní stavy, které znesnadňují účast na fyzické nebo emocionální úrovni (např. silná úzkost, panické ataky).
• Klienti, kteří jsou v právním nebo fyzickém konfliktu se členy rodiny a nejsou ochotni pracovat na přijetí situace.
• Těhotenství (relativní kontraindikace, zejména pokud hrozí riziko komplikací).
• Nevyjasněná motivace nebo tlak zvenčí (např. účast pouze kvůli nátlaku někoho jiného).