Na stránce pracujeme. Máte nějaký otázku, napište nám např. prostřednictvím formuláře dole.

Obecné otázky o rodinných konstelacích

Kde se konstelace vzaly?

Rodinné konstelace vytvořil německý terapeut Bert Hellinger, který v 80. a 90. letech propojil poznatky z různých terapeutických směrů, jako je psychoanalýza, gestalt terapie a systemická práce. Inspiraci čerpal také z práce s rodinnými systémy, skupinovou terapií a africkými kmenovými rituály, kde se kladl důraz na úctu k předkům a celku. Díky tomu vytvořil unikátní přístup, který odhaluje skryté dynamiky v rodinných a jiných systémech a umožňuje hledat cestu k větší harmonii.

Jak vlastně konstelace fungují? Existuje nějaké (vědecké) vysvětlení?

Existuje řada domněnek o tom, jak konstelace fungují (morfogenetické pole, kolektivní nevědomí, zrcadlové neurony…), ale žádná z nich není vědecky potvrzená ani přesná.

V tomto bodě se spoléháme na zkušenost, která funguje.


Je možné za jednou krátkou konstelaci opravdu něco změnit?

Ano. Vhled může být krátký jako pohled do mapy.

Někdy – většinou – je ale třeba další perné a reálné práce k jeho realizaci.

Článek k tomuto zde >.


Jaký je rozdíl mezi rodinnými konstelacemi a terapií?

Rozdílů je mnoho, nejdůležitější to, že se nevylučují – naopak se mohou podporovat a doplňovat!

Rodinné konstelace narozdíl od terapií:

  • Probíhají typicky ve skupině, kde ostatní účastníci zastupují členy klientovy rodiny nebo jiné aspekty.
  • Pracuje se zástupci, kteří vnímají a zrcadlí dynamiku klientova systému.
  • Klient je spíše pozorovatelem, zatímco zástupci hrají jeho rodinné členy nebo jiné aspekty jeho systému.
  • Zaměřují se na systém jako celek, hledají nevědomé vzorce a transgenerační vlivy.
  • Témata se vyjadřují v prostoru, kde zástupci fyzicky stojí v poli, a jejich pozice má význam.
  • Silně spoléhají na intuici, energetické pole a pocity zástupců, které tvoří základ procesu.
  • Facilitátor spíše jen usměrňuje proces a nechává prostor pro samovolné projevy v poli.
  • Jedno téma se většinou řeší jednorázově v krátkém časovém rámci.
  • Nabízí rychlé vhledy do systému a často intenzivní emocionální prožitky.
  • Explicitně se zaměřují na vlivy předchozích generací a jejich vliv na současný systém.
  • Směřují k odhalení a transformaci skrytých systémových dynamik a k uvolnění blokovaných vztahových energií.


Je to bezpečné? Jak zajišťujete bezpečnost klientů a procesu?

Kolem rodinných konstelací se stále vznáší oblak mystéria, magie, neznáma, podezření, ale naštěstí stále méně, stále více jsou ukotvené ve zkušenostech mnoha těch, kteří jimi prošli a znají je.

Bezpečí je základním předpokladem růstu, a proto je pro nás prioritou.

Pracujeme na něm všemi možnými prostředky – od vlastního sebevzdělávání, super- a inter-vizí, až po jasná pravidla na seminářích, dodržování Etického kodexu i možnosti následné podpory.


Musím sdílet osobní informace?

Sdílíte pouze to, co sami chcete. Respekt k soukromí je součástí bezpečného prostředí.

Musím se aktivně účastnit, nebo mohu jen pozorovat?

Ano, můžete pouze pozorovat.

Je to jako přijít na konstelace bez potřeby stavět si vlastní konstelaci, což je běžné a zpočátku i doporučené.

Jen říkáme, že hraní je fajn a zajímavý, edukativní, někdy třeba i adrenalinový či naopak laskavý zážitek 🙂


Jsou konstelace zjevená nebo objektivní pravda?

Svádí to, ale lépe je zůstat u toho, že spíše jsou konstelační odhalení tím, co právě teď potřebujeme, co právě teď chybí.

To je praktičtější a pokornější verze.


Jak vím, že konstelace nejsou jen manipulace?

Konstelace spíše otevírají a rozšiřují naše pohledy, možnosti, a tím nás osvobozují z moci „jen jednoho správného a možného“ příběhu.

Takto manipulace většinou nevypadají.

Duchovní a filozofické otázky

Co jsou pohyby ducha?


Proč se v konstelacích věnuje tolik pozornosti mrtvým?

Jsme utkáni z toho, co bylo, z příběhů těch před námi. Když se ptáme, kdo jsme a kam jdeme, nelze nalézt odpověď bez pohledu na příběhy našich předků.

A my na své mrtvé dnes ve velkém zapomínáme.

Teprve živí a mrtví společně tvoří celistvost světa, a tak to, co chybí se hlásí o slovo.

Možná i to stojí za boomem rodinných konstelací.

Mrtví, k nimž máme úctu, nám pomáhají.

To jen ti, na které zapomínáme, se mění ve strašidelné duchy.

Samostatná úvaha k tomuto tématu zde >


Co konstelace a církev?

Duchovnost konstelací se odehrává na jakémsi nejjednodušším, nejhlubším společném lidském základu, který je tak v souladu snad s každým náboženstvím světa. Pro nás tak nejsou konstelace s vírou v žádném rozporu.

Nicméně, pokud dostáváme tuto otázku u nás, je většinou míněna křesťanská církev.
Ta nevydala žádné oficiální stanovisko, ale např na webu vira.cz tvrdí doslova:

„Jedná se o metodu, která vychází z New Age, tedy ze směru s vírou neslučitelného.“

Bert Hellinger, zakladatel rodinných konstelací, byl totiž původně katolickým knězem, ale po 16 letech misionářské činnosti v Jižní Africe, kde se setkal s odlišnými přístupy k rodině, předkům a duchovnímu životu, opustil církev i řád misionářů Verbistů (SVD).

Toto rozhodnutí významně ovlivnilo vnímání jeho metody ze strany církve, která konstelace často považuje za neslučitelné s křesťanským učením.

Hellinger se ve své práci věnoval terapii a rozvíjel rodinné konstelace inspirované systémovou terapií, fenomenologií, spiritualitou a některými rituály původních kultur.

V této metodě se distancoval od křesťanského pojetí Boha a spásy, což církevní představitelé kritizovali jako příliš sekulární, esoterické či dokonce protikřesťanské. Jeho důraz na hierarchii a řád v rodinných systémech někteří vnímali jako přeceňování poslušnosti, které nemusí být vždy v souladu s křesťanským důrazem na milosrdenství a individuální svobodu. Metoda obsahuje i prvky vnímané jako synkretické, například uctění předků nebo práce s neviditelným polem, což církev považuje za odklon od křesťanského pojetí duchovna. Hellingerovy kontroverzní výroky o sexualitě, vině či osudu rovněž přispěly k tomu, že církev v jeho práci nevidí oporu pro své učení a staví se k ní s nedůvěrou, zvláště proto, že metoda postrádá explicitní křesťanský rámec.


Proč se v konstelacích řeší rodina, i když mám problém třeba v práci?


Proč cizí lidé dokážou cítit moje pocity?

Nevíme přesně. Někdy je to podobně strašidelné jako kvantová fyzika.

Ale nakonec to pomáhá a může to přinést hluboký pocit spojení.

Praktické otázky

Co když „neuvěřím“ tomu, co konstelace ukazují?

Naprosto v pořádku. Třeba je to přesně to, co potřebujete.


Co když skutečnost nesouhlasí s tím, co konstelace ukázala?

Rodinné konstelace nemusí vždy zobrazovat doslovnou realitu, ale spíše skryté dynamiky, subjektivní prožívání nebo symbolické roviny. Jsou spíše nástrojem introspekce než absolutní pravdou. Mohou obsahovat i zkreslení způsobené projekcí nebo nevědomými vzorci. Pokud výsledek neodpovídá faktům:

  • Důvěřujte procesu: Konstelace může odhalovat nevědomé vazby, které je třeba prozkoumat.
  • Zkoumejte emoce: Soustřeďte se na to, jaké pocity nebo myšlenky obraz vyvolal.
  • Ověřujte fakta: Pokud je to možné, porovnejte informace s realitou a pátrejte po jejich symbolickém významu.
  • Konzultujte facilitátora: Sdílejte své pochybnosti, aby vám pomohl s interpretací a integrací.


Co když neznám informace o svých předcích a nemám se koho zeptat?

Konstelace nejsou detektivka a v centru pozornosti tedy nestojí neznámý pachatel (i když to k tomu často svádí), ale vy sami.
Konstelace pracují s dynamikou vašeho systému, která máte v sobě.

Pomůže:

  • Důvěřovat poli: Konstelace často odhalí nevědomé vzorce nebo energie, které jsou přítomné, i když nejsou doložené fakty.
  • Pracovat s tím, co je dostupné: Zaměřte se na známé části svého příběhu nebo konkrétní problémy, které chcete řešit.
  • Prozkoumat symbolickou rovinu: Neznámí předci mohou být zastoupeni jako archetypy nebo metafory (např. „zapomenutý předek“).
  • Zaměřit se na osobní prožívání: I bez znalosti historie můžete pracovat s tím, jak se situace odráží ve vašich emocích, těle a vztazích.
  • Nechat konstelaci ukázat cestu: Pole může odhalit skryté dynamiky, které poskytují hlubší vhled i bez konkrétních faktů.

Konstelace nejsou závislé na úplných informacích, ale na ochotě ponořit se do procesu a nechat pole ukázat, co je třeba vidět nebo zpracovat.


Kolikrát budu muset absolvovat konstelaci, než se můj problém vyřeší?

Život je v podstatě proud problémů. Takže pokud se vám konstelace zalíbily tak jako nám, pokud máte rádi nořit se do příběhů, zažívat zevnitř jiné životy, sledovat, jak se život a láska prodírají všemi možnými zákruty – nebojte se, materiálu bude stále dost.

Pokud máme pocit, že jsem vám už nabídli všechno, co jsme mohli a vy se točíte v kruhu, neváháme doporučit jiné lektory či jinou metodu.


Mohu řešit něco za někoho jiného?

To není dobrý nápad. Tisíciletí „nesu vaše hříchy za vás“ už skončilo. Nést si svoje dává sílu a důstojnost.

Přímo v Etickém kodexu ČASK stojí:

  • „Zakázka se týká pouze klienta osobně, který si systém staví, tj. klient nezamýšlí zakázkou ovlivnit třetího.“

Organizační otázky

Mohou konstelace absolvovat děti?

Ne, u nás ne.

Je vyzkoušené, že děti jsou ke konstelacím vnímavé, rozumí jim a konstelace pro ně mohou být přínosem.

Větším přínosem jsou ale dospělí, kteří jsou v pořádku a jsou tu pro svoje děti, které za ně nemusí nic nést ani řešit – třeba prostřednictvím konstelací.

Naše zkušenost je, že když rodiče přivádějí své potomky na konstelace, řeší přes ně spíše svoje problémy.

Proto máme věkovou hranici 18 let.


Mohu přijít jen na část semináře?

Můžete. Lépe je přijít na začátek a odejít v průběhu – méně to ruší skupinu a důvěru, ale máme vyzkoušené, že domluvené příchody i odchody zvládáme dobře.


Mohu konstelace někomu darovat?

Ne, nemůžete. Vyzkoušeli jsme a není to dobrý nápad.

Vlastní rozhodnutí je podstatnou součástí konstelace.


Mohou být konstelace testem otcovství?

Ne. Impulsem k jeho absolvování ale docela ano.

Uvážíme-li, že kukaččích dětí je v populaci asi 10% (a ve větších městech ještě více), není to nic tak výjimečného.

 

Zeptejte se nás, na co jsme neodpověděli: