Kdy končí tolerance a začíná lhostejnost?

Neřekl bych, že se touto otázkou zabývá moc lidí. O to víc mi ale přijde zajímavá.

Tolerance je pro udržení sociálních vztahů a chodu společnosti celkově velmi důležitá. Kdy se ale mění v ne až tak vítanou lhostejnost? Díky toleranci jsme schopni žít ve světě s lidmi, co nesdílejí naše názory, bez věčných konfliktů.

Jenže i tolerance má své meze. Je svět, ve kterém pořád existují lidé, co věří v plochou zemi, ukázkou tolerance nebo jsou nám moc lhostejní, abychom vynaložili snahu jejich názor změnit?

Domnívám se, že prostředky potřebné pro změnu názoru některých lidí zdaleka převyšují užitek, který by změna názoru přinesla. Tento úhel pohledu, si myslím, že se dá aplikovat na většinu konspiračních teorií a ve většině případů ukáže stejný výsledek.

Je ovšem existence lidí, co věří, že správná víra je jen jedna, také důkazem tolerance?

V tomto případě se musím přiklonit na stranu označující tuto skutečnost za lhostejnost, jelikož dopad, co tyto názory mohou způsobit, může být nemyslitelný.

Tím pádem i přes velké náklady potřebné pro změnu tohoto názoru myslím, že už zabředáváme do území lhostejnosti. Tato oblast také zahrnuje jiné otázky a problematiky, jako jsou svoboda názoru, státní solidarita a další, což možnost objektivní odpovědi na tuto otázku z velké části ničí.

Na závěr bych chtěl říct, že vyslovení definitivní, ať subjektivní, tak objektivní odpovědi na tuto otázku v složitějších tématech, než jsou neškodné konspirační teorie, vlastně není možné.