Dobrý den, ráda bych věděla, co si myslíte o lidech, kteří na partnera zvyšují hlas pro každou hloupost a kteří se nad něj povyšují? Třeba i poznámkami typu ,,jak to že to nevíš? Ty jseš tak blbá/ý,,? (a to klidně i před dětmi). A jak se tomu bránit? Díky:)

Dobrý den, Hanko. Mohu předpokládat, že mluvíte o sobě?

Pokud ano, pak ukazujete na partnera jako na toho, kdo je tu ten „špatný“. Zkušenost je taková, že za tímto navenek agresivním chováním se většinou skrývá bolest. Člověk se tak brání většinou tomu, že není respektován, nemá své místo v srdci toho druhého. Je to takové nešťastné volání o pomoc. V konstelacích hodně častá situace, která se většinou táhne napříč generacemi. Jak to bylo ve vaší rodině a v partnerově?

Obtíž (celé této diskuze) je v tom, že nemohu vědět, jak se věci skutečně mají, dokud bych vaši rodinnou konstelaci neviděl. Snad jen malé doporučení: v duchu se svému partnerovi pokloňte. Pokud to půjde obtížně, pokloňte se stejně svému otci, a pak znovu partnerovi. Díky za důvěru

Mám dvě zdravé malé děti(6a7), fantastického manžela, přátelé, prostě vše, je skvělé. Nemám si na co stěžovat, mám vše, co jsem kdy od života chtěla. A nějak nevím co dál. Vše je tak poklidné a já se cítím provinile, že mám občas pocity nespokojenosti. Zároveň mám strach, aobych něco nerozbila…

Milá Domko, nejlépe, co bych vám mohl říct je – utíkejte si postavit konstelaci. To, co jste napsala, je jen úvod, jaký byste pověděla před konstelací. A já bych řekl – nevím, co se děje, ale společně na to možná přijdeme. V konstelaci je pak rychle zřejmé, zda jde skutečně o váš strach či o pocity převzaté od někoho z vaší rodiny. Měla jste nějaký vztah před tímto manželstvím? Možná je to ale otázka pro vaše rodiče či prarodiče. Odešel nebo chtěl někdo z nich odejít od rodiny? Často je také těžké přijmout – dovolit si, že máme lepší život než naši rodiče a prarodiče. Možná malé cvičení – ukloňte se v duchu svým rodičům a prarodičům a řekněte jim: „ctím váš osud a nechávám ho vám. Dívejte se na mě laskavě, jestliže se budu mít lépe než vy“. Hodně štěstí vám i celé rodině.

RÁDA BYCH SE ZEPTALA NA SVÉ PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ. NA ČEM NA SOBĚ ZAPRACOVAT, CO BY K MÉ OSOBĚ SEDLO NEJVÍCE A JESTLI MOHU V NEJBLIŽŠÍ DOBĚ OČEKÁVAT NĚJAKÉ PRACOVNÍ MÍSTO. PROSTĚ JAK TO VIDÍTE ? DĚKUJI ZA ODPOVĚD

Milá Marto,

možná na své schopnosti klást ty správné otázky na těch správných místech? Nejsem jasnovidec, takže toho moc nevidím.

Přistupujete k výběru zaměstnání jako ke koupi nových šatů – co by se ke mně hodilo? A také očekáváte, že přijde ono k vám (samo?).

To ale neznamená, že by to nemělo fungovat. Pokud bude očekávání dost silné – spící Růženka se také svého prince dočkala a je dokonce slavná, takže keep smiling!

Je pravdou, že jsem velice aktivní ,nápaditá a vždy se umím o sebe postarat a vydělat si peníze.ALE.Neumím si najít práci ,která by mě uspokojila,peníze jako by u mě nechtěly zůstat,nedokážu se společensky zařadit a chybí mi pocit ,že jsem platným členem společnosti.Umím se postavit k jakékoli práci mám talent na různé obory vše mi jde samo,lehce se učím a upltnění nula. nar.2,12,1950

Milá Jitko,

kromě obligátního – „určitě si postavte konstelaci“, mohu nabídnout jen domněnky. Podle všeho jste na své schopnosti a především na svou samostatnost velmi hrdá. To je v pořádku, ale možná je to právě druhá strana mince téhle hrdosti, která vás překvapuje – osamocení, vyřazení z kolektivu. Nechcete dávat? Potřebovat druhé? Otevřít se? Možná právě tohle podvědomě vyrovnáváte vydáváním peněz, které vám jakoby protékají skrze (lakotné:-) prsty. Malé cvičení – řekněte v duchu vašim kolegům – „potřebuji vás“. Pokud vám to nepůjde, řekněte v duchu své mámě – „potřebuji tě“. A nezapomeňte u toho co nejvíc roztáhnout dlaně:-) Díky za důvěru

Dobry den,

zajimalo by me, co si myslite o mem „rodinnem problemu“. Moje svagrova (sestra meho manzela) vzdy, kdyz mela narozeniny si rekla o pomerne drahe darky v hodnote 1.500,- a vice Kc a take je od nas s manzelem dostavala. Podotykam, ze na moje narozeniny opakovcane zapominala a ani pote, co se rozpomnela, jsem od ni krom stisku ruky nic nedostala. Pote jsme si s manzelem chteli od mesta koupit cast prilehajiciho pozemku. Ona se nabidla, ze nam to z duvodu nasi casove zaneprazdnenosti zaridi a zaridila to tak, ze si pozemek koupila sama. Vystrizlivela jsem a prestala jsem ji povazovat za clena rodiny, k zadnemu otevrenemu konfliktu mezi nami nikdy nedoslo, nechci se s ni vsak jiz stykat. Potiz spociva v tom, ze jsem nucena vidat se s ni, pokud navstivimme rodice manzela. Domnivam se, ze si naseho nepratelstvi jiz rodina musela vsimnout a obavam se toho, zda si vubec uvedomuji, z ceho to zeslo a kdo jej zpusobil, o tom pozemku to vsak vsichni vedi. Z druhe strany nechci, pokud k tomu nebudu donucena okolnostmi, rikat: „Ty jsi udelala to a to a proto je muj vztah k tobe takovy“. Kdyz to vsak nereknu, nebudou si vsichni myslet, ze problem je ve mne?

Dekuji za odpoved.

Erika

Milá Eriko,

jak čtu, tak váš „rodinný problém“ je problémem rodiny vašeho manžela. Vypadá to, že jste se zapletla do nějaké jejich zápletky a řešíte něco nejpravděpodobněji za svého muže. Vůbec se nezmiňujete, jak se k celé věci staví on. Samozřejmě je možné, že v tom hrají roli vaše těžkosti ve vztazích se ženami (to je to správné téma pro vaši konstelaci!), ale to je jen háček, kterým jste se do té věci zapletla. Snad by bylo dobré, abyste manželovi řekla, že mu důvěřujete, že tyto věci dokáže zvládnout sám a že mu je necháváte. Od něj by zase bylo dobré, aby vám otevřeně řekl, že stojí na vaší (tvé i vaší) straně. Hodně štěstí

Dobrý den, Marku,

mám nového přítele a stejně jako v předchozích vztazích mě pronásleduje strach, že mě opustí. Nemám k tomu v podstatě žádný důvod a nemyslím si, že bych si u mužů nevěřila. Přesto je často strach ze samoty silnější než já. Myslíte si, že to překonám životními zkušenostmi, nebo si mohu nějak pomoci? Díky a krásný zbytek léta Lenka

Ahoj Lenko, jak tu pořád opakuji: „nepostavím, neuvidím“. Postav si konstelaci, ale předtím se porozhlédni po své rodině, kdo mohl mít strach, že jej partner opustí – třeba dvě generace zpátky. Marek

Dobry den.

Problem se zarazenim do kolektivu

- jsem v prvnim zamestnani, kancelarska prace. K memu prekvapeni jsem zjistila, ze do kolektivu nejlepe zapadaji ti, kteri umeji dobre podlezat, spravnym lidem ve spravny cas. Podlezani a neustale pomlouvani je na dennim poradku. Nezucastnuji se, nebot se to prici me povaze a presvedceni a vysledkem je to, ze „nezapadam“.

Milá Petro,

spodní proudy, které zmiňujete určitě napovídají o nějaké „nerovnováze v systému“. Takové zjištění vám ale asi nepomůže. Řešením, které vám mohu nabídnout, je opět standardní – postavte si na svůj kolektiv konstelaci. Vstoupila jste na scénu uprostřed jednání a teď nevíte, koho hrajete, čí roli i se všemi pocity jste možná dostala. Jste například na místě někoho, kdo dostal výpověď, tj. byl vyloučen a vy teď nezapadáte tak jako on. Možná nezapadáte, protože nesdílíte nějakou minulou křivdu, která leží v pozadí pomluv. Uvidět tuto skrytou dynamiku by vám mohlo pomoci vystoupit z role, která vám byla nedobrovolně přidělena, a hrát vlastní a mít tak mnohem víc volnosti a síly. Třebas by to mělo být k tomu, že se rozhodnete odejít. Přeji hodně štěstí a odvahy.

Dobrý den, jedna má kamarádka se účastnila společně s maminkou jedné rodiné konstelace. Povidala mi, že celý průběh je hodně traumatický, spoustu lidí tam hodně pláče a že je to jen pro silné osobnosti a že špatný lektor může klidně způsobit silnou psychickou újmu.. Chtěla jsem se tedy zeptat, zda lze charakterizovat, kdy je vhodné pro člověka navštívit rodinné konstelace. Další, co je s tím spojené, je správný výběr lektora. Podle čeho tedy rozpoznat kvality lektora?

Běžně se bolesti snažíme hodně vyhýbat – a ona se právě proto hromadí. A když už nemůžeme dál uhýbat, jdeme třeba na rodinné konstelace. Zvenčí to pak vypadá někdy bolestně, ale zeptejte se těch, co tím prošli. Je úleva shodit břemeno, které člověk mlčky vláčí nesnesitelně dlouhou dobu. Skutečná bolest je krátká a silná, chceme-li se jí ale vyhnout, je to nejlepší cesta např. k chronickým onemocněním.

Dobrého lektora musíte poznat sama, dát na svoje pocity z něj jako z člověka a především z toho, co dělá. Nenechat se zmást tím, že jde o „metodu“. Sám jsem z jedněch konstelací odešel, protože se mi práce toho člověka nelíbila. Což ale neznamená, že lektor musí být dokonalý:)

Dobrý den Marku, příští týden nastupuji do prvního zaměstnání na pozici administrativní pracovnice. Mám z toho celkem strach, že nebudu pracovní tempo zvládat. Chtěla bych se zeptat, jestli lze podle data narození poznat přístup k práci a také ideální zaměstnání. 27.7.1981 Děkuji.

to je otázka pro astrologa. V konstelaci bych postavil vás a vaše nové zaměstnání. Mohla byste si tak ujasnit, co od něj očekáváte, čeho se bojíte. Hmm, ale určitě bych vás před tím chvíli zpytoval, jestli nemáte nějaké hlubší téma. Takový strach je myslím celkem ok. Zkuste tomu novému zaměstnání říct: „přijmu všechno, co mi přineseš a dám ti všechno, co dokážu.“ Hodně štěstí

Pěkné odpoledne přeji,

jaký máte názor na sourozenecké konstelace. myslíte, že by si měl partner předem zjišťovat rodinnou hirearchii svého budoucího partnera? Já jsem např. ze šesti dětí,nejmladší z nich, v pořadí bratr (68 ročník),bratr,sestra, sestra,bratr a já(81 ročník). Mám přítele, kt. je nejstarší ze dvou bratrů. Podle našeho bývalého učitele sociologie „není“ tento vztah správně postaven. Co myslíte?Děkuji

nějak mi tu utekla odpověď od otázky…

Rodinné konstelace a sourozenecké konstelace jsou různé věci. To, o čem mluvíte je myšlenkové schéma, konkrétní situace může být jiná. Konstelace pracují s tímto konkrétním systémem, teorie jsou až na druhém místě. Nenechejte se ovlivňovat „mělo by“ a „nemělo“, důležité je, jak to vnímáte sama. Apropo – proč by měla být tato sourozenecká konstelace špatná, mě přijde dobrá starší bratr bude mít dost zodpovědnosti a schopnosti se postarat o nejmladšího benjamínka:-)

Můžete mi prosím vysvětlit, co je nástrojem pracovních konstelací, jak taková konstelace probíhá a co je tím hlavním klíčem k vyreseni rodinného problému? Jak dlouho probíhá jedna konstelace a co všechno pomůže vyřešit jedna taková rodinná konstelace?

Dobrý den, Pavle,

to je tak komplexní otázka, že ji nedokážu odpovědět zde (viz můj úvod této diskuze).

Hlavním nástrojem konstelací je celá skupina – všichni přítomní (nejen ten, kdo si konstelaci staví i zástupci i diváci). Postavením systému ze zástupců jakoby onen systém (rodina, kolektiv) byl přímo přítomen. A je rychle zřejmé, kde je energie, emoce, pocity viny, křivdy, vzteku. Poté už se jen odkrývá to, co zadavatel postavil.

Délka je od 15 minut asi tak do hodiny (více už je velmi únavné, klesá pozornost)

Účinky konstelací jsou velmi dlouhodobé, stejně tak hluboké jako vnějškově nepozorovatelné. Může být, že vám cestou z konstelací zavolá matka, která vám pět let nezavolala, je ale také možné, že za půl roku se jen zastavíte, řeknete AHA! a jdete dál.

Uz asi 4 mesice mame s manzelkou krizi. Mame 2 male deti, 1 a 4 roky, jsme spolu 9 let. Pred 4 mesici se u mne objevila druha lady a ja jsem skoro odesel. Pak po 3 mesicich jsem zabrzdil a neodesel. Moje pani si stale chce vyrikat navzajem chyby nas obou, ktere vedli k dane situaci. Je mozne vyuzit konstelace k tomuto?

Dobrý den, Pavle,

ano, k tomuto jsou konstelace ideálni. Nečekejte rychlé ani bezbolestné řešení, dojde i na to, před čím jste oba utíkali. Přeji hodně odvahy a síly. A lásky.

Ma zena se se mnou rozvedla. Casto mam pocit, ze krome deti a dobre kuchyne do naseho vztahu prilis nic dalsiho neprinesla. Vsechnu svou energii jsem vzdy smeroval pro blaho rodiny a nasich dvou deti, ktere mi nyni moc schazi. Jak muze, tak prekazi kazdou moznost, kdy se muzeme s detmi videt. V minulosti jsem snad vsechny krizove okamziky prozil s detmi a ne ma zena, takze mame k sobe holne silne pouto. Dokonce me deti k sobe volaji i ve snu…

Dobrý den,

především stále zůstáváte otcem svých dětí, na tom nezmění nic, co se stalo mezi vámi a manželkou, o toto pouto nemusíte mít strach. Také vaše děti ho budou mít vždy v sobě.

Opět doporučím postavit si konstelaci spíše než o věcech teoretivat. Je zřejmé, že jste fakt rozvodu ještě nepřijal (asi není jiná cesta). Co se stalo mezi vámi, nemohu vědět. Zdá se, že jste velmi dbal na rodinu, dbal jste stejně i na ženu? Partnerství má přednost před rodičovstvím, protože z něj vychází. Nebyl jste více se svými dětmi než se svojí ženou? Či byla ona s vámi (nebyla například zafixovaná někde jinde?). To jsou jen možné otázky (spekulace!) pro vaši konstelaci. Přeji sílu, Marek Páral